Kolonii Karolínov, německy Karolinendorf, dala kvasická vrchnost postavit půl míle od Kvasic, v lesnatých stráních, jež se snoubí s chřibskými vrchy. Za její zakladatelku je považována hraběnka Karolina Lambergová, roz. Sternbergová (1804-1881). Iniciátorem vzniku nové osady byl purkrabí Franz Hansmann, který pracoval ve službách majitele panství Kvasice, hraběte Eduarda Lamberga (1800-1825). Po vzoru osvícených ekonomů zaváděl na panství nové metody v hospodaření a zahájil nábor lidí k práci ve velkostatku, pro polní a lesní práci a k osídlení nové osady. Ještě během roku 1821 se přihlásilo 12 rodin a v roce 1822 bylo obsazeno 50 parcel. Eduard Lamberg se oženil v roce 1823 s výše jmenovanou hraběnkou Karolinou, po níž byla osada nazvána. Po předčasné a nečekané tragické smrti Eduarda Lamberga, se jeho žena Karolina, matka dvou malých dětí, stává majitelkou rozsáhlého panství. Po odchodu purkmistra Franze Hansmanna nastoupil na jeho místo nový správce Antonín Navrátil, vzdělaný, obětavý a spravedlivý úředník, takže panství nestrádá a Karolína se může na něho zcela spolehnout. V roce 1851 se Karolina mohla znovu provdat za generála hraběte Karla Bigot ze Saint Quentinu (1805-1884). Karolina zemřela v roce 1881 ve Vídni a byla pohřbena v Kvasicích v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, v  kryptě před hlavním oltářem, vedle svého syna, který zemřel v roce 1850 na tyfus. V roce 1884 byly do hrobky uloženy ostatky jejího druhého manžela. Karolina na své náklady založila v Kvasicích křížovou cestu se čtrnácti zastaveními, před ní zde stálo sedm kapliček křížové cesty ze 17. století.

Od roku 1869 byla osada Karolínov uznána jako samostatná politická obec. V roce 1925 byla přejmenována na Karolín.

Stoleté založení Karolína přijel oslavit i arcibiskup Cyril Stojan, jak je zaznamenáno ve Farní kronice Kvasice. Znovu zrestaurovaná kaple byla vysvěcena v roce 1899 k Božskému srdci Páně.

K oslavám 200 let Karolína byla instalována mimo jiné v prostorách mateřské školy rozsáhlá výstava, včetně historické části, na které se podílela i členka Historického spolu městečka Kvasice Květa Koutňáková a na výstavu byly zapůjčeny materiály a exponáty z kvasického muzea.