Osobnost tvůrce reliéfů křížové cesty

Anton Dominik Ritter von Fernkorn se narodil v roce 1813 v německém Erfurtu, zemřel ve Vídni v roce 1878. Byl jedním z nejvýznamnějších sochařů raného historismu. Přestože studoval na akademii v Mnichově u sochařů Johanna Baptist Stiglmaiera a Ludwiga Michaela Schwanthalera, je ho možné zařadit mezi autodidakty. Setkal se také s dílem Bertela Thorvaldsena. V roce 1850 pracoval v tamější slévárně ve Vídni jako modelér a poté i v  železárnách v Blansku. Vytvořil řadu velkolepých soch např. arcivévody Karla Habsburského, který byl na tehdejší dobu považován za technický zázrak, neboť kůň stojí na zadních nohou. Dále to byl pomník Prince Eugena Savojského. Obě stojí ve Vídni na Heldenplatz (náměstí Hrdinů). Je také autorem Aspernského lva. Tato plastika byla vytvořena na počest vítězství nad Napoleonem u Aspernu v roce 1809. Pro město Zagreb v Chorvatsku zhotovil jezdecký pomník s bánem Josipem Jelačičem a sv. Jiří jak bojuje s drakem. V Karlových Varech svého času stála v nadživotní velikosti socha lékaře Davida Bechera (Hippocrati Thermarum Carolina). V muzeu v Šumperku se mohou pochlubit dvěma plastikami (ženskými figurami) - Tanec a Hudba.

V salmovských železárnách vznikla také série soch inspirovaných středověkým rytířským eposem Píseň o Nibelunzích. Některé z uvedených soch byly z původního místa odstraněny, znovu instalovány a bohužel skončily i na šrotišti. Tomuto chceme zabránit ve Kvasicích, neboť sochy „lotrů“, nebýt určité prozíravosti, mohl postihnout stejný osud. I tak je jejich poškození včetně některých artefaktů křížové cesty značné a vyžádají trpělivou práci restaurátora.

Fernkornovy reliéfní desky s motivem křížové cesty je možné spatřit v interiéru blanenského zámku nebo v exteriérech v městyse Černá Hora a v Adršpachu. Obě jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Fernkornovu tvůrčí práci překazily mozkové příhody, které ho odsoudily k hospitalizaci v ústavu pro duševně nemocné, kde strávil 14 let. Přesto však stačil předat pomyslnou štafetu svému žáku, rakouskému sochaři Franz Pőnningerovi (1822-1906). 

Více o díle A. D. von Fernkorna v Blansku se můžete dočíst v diplomové práci Hany Lukáškové.

Nejvýznamnější díla A. D. von Fernkorna si můžete prohlédnout ve fotogalerii.